Články od Lotus English

Dvojjazyčné knihy – ano, či ne?

 Na první dobrou bychom mohli říct: Určitě, proč ne, čtu tak v cizím jazyce a když něco nevím, mrknu na paralelní odstavec na protější straně. Hned mám jasno a jedu dál.
No jo, jenže. Pokud je naším cílem být v cizím jazyce jako ryba ve vodě, bilingvní texty dle mé osobní zkušenosti nosí užitek jen v jedné fázi vývoje nás jako uživatelů nemateřského jazyka, a to na začátcích. Později už ne.

Jak vnímám onen vývoj? Můžeme si to připodobnit k dovednosti plavání. A když už jsme u čtení, pojďme na to příběhově. Pokud jsme totální neplavci, nejdříve se vůbec seznamujeme s pocitem tohoto nového záhadného, přitažlivého živlu – vody. Ne že bychom ji někdy předtím někde nezaslechli zurčet, možná ji na nás dokonce někdo nečekaně šplíchnul nebo jsme obdivovali její živost, plynulost a krásu v hojném množství jezer či oceánů… Ale teprve když se chceme učit v ní plavat a cítit se u toho dobře, je třeba si k ní nejprve nalézt vztah a budovat svou sebedůvěru.

 Rozhodně hned neskáčeme do jezera. Malí či velcí, vybereme si nejprve mělkou vodu – typicky bazén. Máme po ruce instruktora či zkušeného plavce, který nás seznamuje s prvními pohyby a učí základní dovednosti. A téměř vždy dostaneme plavecké destičky a jiné pomůcky, abychom se cítili jistěji.

V ten okamžik myslím právě na dvojjazyčnou četbu. Jestliže jsem začátečník, jdu do toho. Jednoduché věty anglicky mám vlevo… a učím se v nich plavat. Jednoduché věty česky vpravo mi slouží právě jako instruktor, plavecká destička nebo vesta, abych měla jistotu, že se nebudu topit (a znechuceně pak od vody neprchnu). Porovnávání češtiny a angličtiny při samostatném čtení je pro úplné začátečníky vhodný, urychlující způsob, jak se v jazyce naučit základní tempa. Dvojjazyčná četba je pak příjemnou alternativou konverzační příručky na cesty.

Co ale pak, když už umíme prsa, znak a máme natrénováno samostatné plavání, byť třeba pomalu a stylem „paní radová“? Troufneme si už do větší hloubky. Víme, že kdykoli už nám nestačí dech, prostě si odpočineme na břehu. Nyní se právě učíme pocitově i prakticky být jako ryba ve vodě. Jen si to představte, jednou zvládnout onen ladný, téměř delfíní pohyb. Hlava pod vodou už není problém, ani nelapáme po dechu. Čiré potěšení.

Když jsme mírně a středně pokročilí, chceme postupně prodlužovat intervaly, kdy jsme ponořeni v angličtině. Chceme budovat svou sebedůvěru, prohlubovat náš vztah. Ne každých pět minut plavat zase zpátky ke břehu. Zde tudíž dvojjazyčné texty dělají co? Odvádějí pozornost.

Oproti začátečnické četbě de facto přímo zpomalují proces osvojování si jazyka. Postup „mrknu na paralelní odstavec“, který jsem uvedla na začátku, sice může fungovat z hlediska toho, rychle pochopit slovní zásobu a rychle přečíst danou knihu. Je-li ale vaším záměrem plynulý pohyb, vyzkoušejte raději tyto zdroje četby. A pokud vám mohu pomoci budovat vaši sebedůvěru a v angličtině se rozplavat, bude mi ctí. Přeji krásné dny!

©Adéla Obermajerová (2014), www.lotusenglish.cz